Odjakživa miluju děti. Tato láska se začala projevovat už v mém dětství, řekněme kolem 12 let. Když jsem mohla, raději jsem trávila čas s malými dětmi než se svými vrstevníky. O pár let později, během kterých jsem soukromě hlídala nebo jezdila na letní tábory coby praktikantka nebo vedoucí oddílu, přišlo rozhodnutí, že vystuduji učitelství pro 1. stupeň, abych mohla...
Chvíli jsem rozmýšlela, jestli článek na takové téma vůbec napsat. Jestli s vámi střípky z mé cesty k ženskosti nesdílet jen ve stories na instagramu. Ale pak jsem si řekla, že je to něco, čím v posledních měsících intenzivně žiju a dělá mi radost (proto se s vámi chci podělit). Pár z vás se mě na některé věci, které jste viděli právě ve strories, ptalo....
Tuhle otázku dostávám od srpna, kdy se mi narodila třetí dcerka, celkem často. A k tomu lidé sem tam přidají takový výraz v obličeji. No, jak bych ho nazvala…řekněme soutrpný. Narovinu. Co vám budu povídat. Je to kolotoč. Budiž mi důkazem kupříkladu to, že píšu článek téměř po roce. A to se při psaní těchto řádků s každým dalším úhozem modlím,...
1. část článku najdete tady > > Druhé těhotenství (2016/2017) Kdybych hledala synonymum pro své druhé těhotenství, bylo by to slovo strach. Neskutečný, všudypřítomný, nepříjemný, těžko zpracovatelný. Už v době, kdy jsme začali přemýšlet nad dalším dítětem, se mě zmocňoval velmi silný strach. Jen při myšlence na druhé miminko mi bylo nedobře, sucho v krku, bušení srdce, protože...
Nový článek píšu po čtvrt roce. Pěkně dlouhá doba. Důvod, proč jsem v posledních týdnech dost mimo síť, jsem nedávno vysvětlila na facebooku Vyděšené matky. Kdo z vás tam s námi není, přidejte se, rádi vás tam uvidíme. Čekáme totiž miminko a první měsíce pro mě byly náročné. Horko těžko jsem sbírala síly na to, abych se postarala o sebe a své holky. Teprve...
V prosinci jsem na facebooku Vyděšené matky psala krátké zamyšlení o tom, jak se nám ženám změní život poté, co porodíme a zůstáváme doma se svými dětmi. Protože jsou jisté věci, které jsou typické opravdu jen pro nás maminky. Některé jsou až groteskní, někdy trochu navážno, ale tak jak tak, všechny jsou krásné, protože vystihují tu jedinečnou...
Děti jsou pro nás darem. Musíme je plně respektovat. Dítě je náš učitel. Dítě je moudré, přesně ví, co a proč dělá. Dítě je zázrak. Také máte pocit, že s podobnými poučkami se v posledních letech roztrhl pytel? Ze všech stran jsou rodiče informováni o tom, že děti jsou báječné, moudré, zvídavé, laskavé, prostě nejlepší. Ale! Už méně se...
Je skvělé, že dnes existuje spousta inspirace, která nám rodičům pomáhá, ukazuje cestu, podporuje nás a učí něco nového. Ať už je to Naomi Aldort, Respektovat a být respektován, Nevýchova, Sourozenci bez rivality, Jaroslav Dušek, Jiřina Prekopová a mnozí další. Všem patří velký dík, protože nám ukazují novou cestu, po které můžeme jít. Ukazují nám další možnosti. A mít na výběr...
Cítíte se unavená? Je toho na vás nějak moc? Máte pocit, že až nepříjemně často (možná pořád) běháte jenom kolečko práce – děti – domácnost? Stále dokola a dokola. A už nemůžete nebo nechcete? Místo toho, abyste doma strávený čas prožila v pohodě a především příjemně, cítila se spokojená, vám ho zaplní povinnosti, které vás nebaví a ubírají vám na energii a radosti?...
Kdysi jsem v nějakém článku četla zamyšlení o povaze člověka podle toho, kolikátý v pořadí se narodil. Uváděli příklad tří sourozenců s tím, že: Prvorozený je zaměřený na výkon. Je ambiciózní, je pro něj důležité jeho postavení ve společnosti a v zaměstnání. Touží po úspěchu a uznání. Zkouší nové dovednosti a není spokojen, dokud si vše perfektně neosvojí. Chce být lidmi kolem sebe vnímán jako...
